Dluhopis Republiky je výhodný pro stát, pro střadatele už méně
Od pondělí nabízí ministerstvo financí občanům ke koupi tzv. Dluhopis Republiky. V uplynulých letech byl zájem o to vydělat na půjčce státu značný a zájemci se jistě najdou i letos. Nebude jich už ale tolik jako v minulosti. Zatímco dříve dosahoval výnos některých typů dluhopisů až sedmi procent, letos je podstatně nižší. Potvrzuje se tak, že daní za bezpečnost, kterou české dluhopisy oproti takovým venezuelským skutečně nabízí, je nízký výnos. Vyplatí se tak vůbec do podobného produktu vložit své peníze?
Dluhopisy Republiky jsou určeny především pro drobné střadatele. V tomto slova smyslu nelze snad použít ani výraz investor, protože pravděpodobnost nesplacení vložených peněz je téměř nulová a investice se přeci jen alespoň s minimálním rizikem zpravidla pojí. Tomu také u státních dluhopisů odpovídá nízký výnos, který průměrně činí 2,07 procenta před zdaněním. Takto nízké zhodnocení nepokryje ani inflaci. Například inflace v roce 2017 činila 2,5 procenta a prognózy ze strany ČNB na další roky jsou nad úrovní dvou procent. I konzervativní Češi mohou své peníze zhodnotit lépe jinde.
Dluhopis Republiky není vhodný pro střadatele do úrovně cca 200 tisíc korun. Nechci dělat agitaci stavebním spořitelnám, ale má-li střadatel k dispozici takový obnos, je pro něho výhodnější stavební spoření. Vezmeme-li v úvahu příklad, kdy střadatel vloží do stavebního spoření 200 tisíc korun, tak získá ročně 2 000 korun státní podporu a k tomu je vložená jistina úročena přibližně 1,20 procenta. Tím se dostáváme na roční zhodnocení mírně nad dvěma procenty čistého. Rizikovost stavebního spoření je v tomto případně vzhledem ke stoprocentnímu pojištění minimálně na stejné úrovni jako státní dluhopis.
Stát zvolil průměrný výnos z Dluhopisu Republiky přibližně na stejné úrovni, jako by dokázal v současné době získat na kapitálovém trhu. Výhodou pro stát je ale skutečnost, že ČNB bude v budoucnosti zvyšovat úrokové sazby a je tedy předpoklad, že financování pro stát bude nákladnější a Dluhopisy Republiky, tak mohou snížit náklady na obsluhu státního dluhu. Pro představu, americký pětiletý státní dluhopis nese výnos 2,89 procenta, a to mají USA lepší úvěrové hodnocení než Česká republika. Krok ministerstva financí je tedy logický.
Domnívám se, že Dluhopis Republiky není pro drobné střadatele zajímavý, a tedy i zájem by měl být nižší než v minulých letech. Přímým konkurentem mu je stavební spoření a také termínované vklady, které při stejném období nesou vyšší úrok. Pokud tedy někdo zvažuje, kam vložit přebytečné prostředky, neměly by být státní dluhopisy jeho první volbou – trh mu nabízí lepší příležitosti.
Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust